Bezplatnú registráciu v programe DEKPARTNER je možné získať prístup k rozšírenej technickej podpore.
Investor si nechal zhotovit mansardovou střechu s obytným podkrovím. Na střeše byla použita krytina z velkoformátových plechových tabulí imitujících tašky. Investor byl tak nespokojen s jejím provedením, že ukončil vztah se zhotovitelem a najal novou firmu, zákazníka Stavebnin DEK, aby střechu uvedla do funkčního stavu. Tato nová firma se rozhodla využít služeb Atelieru DEK a požádala našeho technika o konzultaci. Při průzkumu se rozhodně potvrdily důvody k reklamaci provedení.
Náš technik ale zároveň odhalil další závažné funkční vady skladby střechy, o kterých investor do té doby nevěděl.
Na základě naší konzultace se investor rozhodl k radikálnímu řešení - odstranit všechny dosud realizované vrstvy střechy kromě nosné konstrukce a realizovat novou skladbu střechy. Nově najatá realizační firma preferovala pro realizaci plechové krytiny střechy systém MAXIDEK.
Obr. 01 až 04 Vady realizovaného díla - chybné položení krytiny, řezání úhlovou bruskou, poškrábání, deformace, nesystémové prvky, nevětraný hřeben apod.
Střecha byla řešena jako mansardová, se střešním vikýřem pultového tvaru. Sklon střešních rovin činil 15° (vikýř a horní část mansardy) a 47° (spodní část mansardy). Nosná konstrukce byla vytvořena z ocelových rámů a dřevěných krokví po vlašsku. V původním provedení byla shora na krokvích realizována doplňková hydroizolační vrstva z mikroporézní fólie, volně zavěšená na krokve. Následovaly kontralatě vymezující vzduchovou vrstvu, nosné latě a krytina.
Zateplení střechy mělo být realizováno minerální vlnou umístěnou mezi a pod nosnou konstrukci, parotěsnicí vrstva měla být z folie lehkého typu a pohledovou vrstvu měl tvořit sádrokartonový podhled.
Prvním problematickým místem byla nosná konstrukce tvořená ocelovými rámy v úrovni budoucího zateplení minerální vatou. Realizace zateplení v úrovni ocelové konstrukce s sebou nese významné riziko kondenzace vlhkosti na chladném povrchu oceli a též významného poklesu teploty vnitřních povrchů v místech těchto rámů (viz obr. 05 problémy stejného konstrukčního řešení jiné stavby).
Obr. 05 Vytékající kondenzát v místě styku ocelových rámů a obvodové stěny (v ploše střechy je kondenzát odváděn po horním povrchu parozábrany)
Vzduchová vrstva byla nevětraná. Ani ve hřebeni ani u okapu nebyly provedeny funkční větrací otvory, které by vzduchovou vrstvu propojily s vnějším prostředím a zajistily její účinné větrání.
Další chybou byla realizace doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) nejnižší třídy těsnosti bez řádného napojení v detailech, obr. 06 až 08. Její nedostatečná těsnost zvlášť vynikne při porovnání s DHV, která byla následně navržena a realizována pro nově zvolenou krytinu MAXIDEK podle zásad uvedených v [3].
Obr. 06, 07 Nevodotěsné napojení DHV v detailech vikýře a komína
Obr. 08 Provedení DHV v ploše
Pokud zjistíme minimální dimenzi DHV pro daný případ postupem dle [2] a [3] pro velkoformátovou plechovou krytinu MAXIDEK, dojdeme k požadavku na stupeň těsnosti min. třídy 3 (sklon 15°), resp. 4 (sklon 47°). Tedy DHV z fólie lehkého typu, položené na tuhém podkladu s utěsněním přesahů, u sklonu 15° též s utěsněním kontralatí. Pro představu - původní DHV byla třídy 6 a pokud by výrobce původní krytiny uváděl ve svých podkladech obdobné požadavky na třídu těsnosti DHV, velmi pravděpodobně by původní DHV těmto požadavkům nevyhověla.
Mezi zvýšené požadavky patří podle publikace [2] zejména:
Počet zvýšených požadavků (ZP) předmětné střechy byl tedy 3. Návrh dimenze DHV pro krytinu MAXIDEK byl pak volen s použitím následující tabulky. Pro sklon 47° a 3 ZP → konstrukční typ DHV 2.2.-1.1. a pro sklon 15° a 3 ZP → konstrukční typ DHV 2.1.-1.1.
obr. 09 Minimální třída těsnosti (konstrukční typ) DHV pro velkoformátovou plechovou krytinu MAXIDEK závisí na sklonu a počtu zvýšených požadavků (ZP). Pro sklon 47° a 3 ZP → konstrukční typ DHV 2.2.-1.1. a pro sklon 15° a 3 ZP → konstrukční typ DHV 2.1.-1.1.
obr. 10 Materiálové řešení jednotlivých konstrukčních typů (tříd těsnosti) DHV ze sortimentu společnosti STAVEBNINY DEK a.s.
Vzhledem k tomu, že nosnou konstrukci s ocelovými prvky je vhodné zateplit shora a DHV bylo nutné položit na tuhý podklad, byl pro nové řešení skladby střechy zvolen systém TOPDEK.
Po odstranění původních vrstev střechy byl realizován záklop z OSB desek s okraji na pero-drážku. Vzhledem k tomu, že objekt byl realizován jako dřevostavba, byla okamžitě položena parotěsnicí vrstva ze samolepicího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER, který plnil zároveň funkci provizorní hydroizolace. Následovala pokládka tepelné izolace TOPDEK 022 PIR v ploše střechy. V detailu okapní i štítové hrany bylo nutné provést vzduchotěsné napojení parotěsnicí vrstvy střechy na obvodové stěny a zateplení tohoto detailu tepelnou izolací KOOLTHERM K5. Doplňková hydroizolační vrstva byla v horní partii střechy o sklonu 15° realizována ze samolepicího asfaltového pásu TOPDEK COVER PRO a v dolní části střechy o sklonu 47° z kvalitní difúzně propustné fólie DEKTEN MULTI-PRO. Kontralatě byly těsněny v celé ploše střechy. Investor tak zvolil vyšší třídu těsnosti nad rámec doporučení [3]. V tabulkách (viz obr. 09 a 10) je zvolená třída těsnosti i konstrukční řešení podbarveno červenou barvou. Postup realizace je dokumentován na obr. 11 až 16.
11, 12 Vytvoření tuhého podkladu z OSB P+D desek a realizace parotěsnicí / provizorně hydroizolační vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER
13, 14 Pokládka tepelné izolace a DHV v ploše. V místech s vyšším sklonem byla použita folie DEKTEN MULTI-PRO, v místech s nižším sklonem byl použit samolepící asfaltový pás TOPDEK COVER PRO.
15 a 16 Vzduchotěsné napojení parozábrany a zateplení detailu římsy tepelnou izolací KINGSPAN KOOLTHERM K5
Nosné prvky střechy byly vytvořeny z krokví po vlašsku (pokládaných kolmo ke směru spádnice střechy). Z tohoto důvodu bylo nutné vyřešit mechanické kotvení systému TOPDEK individuálně.
Systém TOPDEK je obvykle fixován systémem kolmých a šikmých vrutů TOPDEK ASSY (obr. 19). Kolmé vruty stabilizující směrově kontralať a zajišťující stabilitu proti sání větru bylo možné umístit do krokví po vlašsku. Avšak šikmé vruty stabilizující kontralať proti smykovému namáhání sněhem a vlastní tíhou nebylo do čeho kotvit. Z tohoto důvodu bylo navrženo pro každou střešní rovinu dodatečné vložení nosných hranolů orientovaných po spádu mezi jedno pole krokví po vlašsku (viz foto 20 a 21). Do těchto hranolů byly umístěny šikmé vruty.
19 Výpočet množství vrutů pro kotvení systému TOPDEK u části střechy se sklonem 47°
20 a 21 Dodatečné vložení nosných hranolů pro stabilizaci systému TOPDEK proti smykovému namáhání.
Po stabilizaci kontralatí následovala realizace nosných latí a investorem zvolené krytiny MAXIDEK. Z fotografií 22 až 24 je zřejmé, že nově přizvaná realizační firma odvedla profesionální práci. Z interiéru byla nosná konstrukce zaklopena sádrokartonovým podhledem.
22,23 Pohled na hotovou krytinu MAXIDEK
24 Zpracování detailů krytiny MAXIDEK
Závěrem bych rád připomněl několik zásad spolehlivého návrhu, které původní realizační firma buď z důvodu neznalosti nebo z důvodu hledání co nejlevnějšího řešení za každou cenu neuplatnila:
Obsahuje-li střecha tepelné mosty vytvořené např. ocelovými prvky, je vhodné využít principu zateplení nad krokvemi a tyto prvky ponechat v teplé části střechy pod parozábranou.
Pokud má být konstrukce větrána, musí obsahovat nejen nasávací otvory, ale též průběžnou vzduchovou vrstvu a také odváděcí otvory.
U využívaných podkroví je nutné doplňkovou hydroizolační vrstvu v téměř všech případech položit na tuhý podklad. Inspirací vhodného řešení skladeb se zateplením mezi a pod krokvemi může být např. skladba DEKROOF 17-A.
Ing. Martin Voltner
Technik Atelieru DEK v regionu Svitavy, Ústí nad Orlicí
email: martin.voltner@dek-cz.com
tel.: +420 731 421 952
Podklady:
[1] Archiv autora
[2] Pravidla pro navrhování a provádění střech, Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, 2014
[3] Střechy se skládanou krytinou, DEK a.s., 2014