Vzdelávacie centrum

ZÁSADY ATELIERU DEK UPLATNĚNÉ PŘI REKONSTRUKCI VÝROBNÍ HALY

Majitelé větší výrobní haly v Jihočeském kraji trápilo zatékání střechou do výrobního provozu. Naším úkolem bylo ve spolupráci s projektantem vyjádřit se ke stavu střechy a zvážit možnosti její opravy.

Haly o sedmi lodích zastřešuje soubor šikmých střech o sklonu 11° (20%) s celkovou plochou 10 000 m2. Sklon je zajištěn tvarem rámu ocelové nosné konstrukce /01/.

Obr. 1 Nosná ocelová konstrukce ve sklonu

Obr. 2 Původní světlíky v ploše střechy

Odvodnění střešních ploch je mezi jednotlivými loděmi řešeno mezistřešními žlaby, po obvodě haly je pak podokapní žlab. Na střeše bylo množství světlíků opláštěných drátosklem, zajišťujících denní osvětlení provozu /obr. 02/.

Sondou /obr. 03/ do střechy jsme ověřily tuto skladbu (od exteriéru):

• krytina z vlnitého plechu kotveného do ocelových vaznic;
• tepelná izolace z minerálních vláken v úrovni mezi vaznicemi;
• podhled z vlnitého plechu v úrovni horní pásnice vazníků rámu, nesoucí tepelnou izolaci.

Obr. 3 Sonda do skladby střechy

Obr. 4 Detail ukončení u ventilační turbíny

Stav střechy /obr. 03,04/ bylo možné popsat dlouhým seznamem závad, sdružených do dvou skupin :

Ztráta hydroizolační funkce důsledkem:

• postupující koroze krytiny z vlnitého plechu;
• zdegradované těsnění kotevních prvků;
• netěsné klempířské konstrukce v detailech;
• chybějícího pryžové těsnění ze spodní strany vlnitého plechu;
• netěsnostmi v zasklení světlíků.

Nevyhovující tepelně-vlhkostní režim:

• chybějící účinná parotěsnicí vrstva, ev. větrání pod krytinou;
• nedostatečná dimenze tepelněizolační vrstvy;
• místy degradovaná tepelná izolace.

Opravu spočívající ve vyloučení netěsností lokálními zásahy do střechy jsme s ohledem na výše uvedené pochopitelně nemohli doporučit. Navrhli jsme odstranění všech vrstev skladby z důvodu jejich pokročilé degradace a jejich nahrazení novou skladbou. Nezbytným předpokladem dosažení spolehlivé funkce byla též výměna světlíků. S ohledem na rozsah a hloubku navrhovaných opatření byl po dohodě s investorem vytvořen prováděcí projekt komplexní rekonstrukce střechy haly.

Obr. 5 Odstranění původní tepelné izolace

Obr. 6 Pokládka parozábrany ze samolepícího pásu na nový trapézový plech

Projekt uplatnil zásady Atelieru DEK jak pro skladbu, tak pro detaily. Navržená skladba střechy odpovídá typové skladbě DEKROOF 14-A. Nejprve ale došlo k sejmutí původní krytiny a odstranění izolace z minerálních vláken /obr. 05/. Spodní vlnitý plech byl ponechán pro minimalizaci zatečení do provozu v případě náhlých srážek při realizaci. Horní pásnice vaznic byla opatřena novým nátěrem a poté byl na ní ukotven nový trapézový plech. Na něj byla nalepena parozábrana ze samolepicího asfaltového pásu GLASTEK 30 STICKER PLUS /obr. 06/. V tu chvíli byl rozpracovaný úsek provizorně zajištěn před zatečením. Následovala pokládka tepelné izolace ze 2 vrstev minerálních vláken celkové tl. 60 mm a z více vrstev expandovaného polystyrenu celkové tl. 240 mm. Poté byla provedena nová krytina z  fólie z měkčeného PVC DEKPLAN 76 kotvená do horních vln trapézového plechu. Záběr všech fází rozpracované nové skladby je na/obr. 07/ Původní podhled byl demontován z interiéru souběžně s dokončováním nové skladby střechy, poté byl dokončen nátěr ocelové konstrukce.

Obr. 7. Nově navržená a provedená skladba střešní konstrukce

Paralelně s prováděním nové skladby střechy se měnily světlíky. Po odstrojení původních byla k nosné konstrukci ukotvena podsada nových světlíků. Tu je potřeba navrhnout v závislosti na přidávaném množství tepelné izolace střechy, aby na ní mohla být vyvedena hydroizolace dostatečně vysoko nad povrch v ploše. Zároveň je třeba počítat s nutností opracování obruby parotěsnicí vrstvou a s jejím zateplením. Osazení polykarbonátových světlíků se provádělo, až když byl na korunu podsady připevněn přířez fóliové hydroizolace /obr. 08, 09, 10, 11/.

Obr. 8 Původní světlík

Obr. 9 Průběh demontáže světlíku

Obr. 10 Připojení přířezu fólie na korunu podsady

Obr. 11 Napojení parotěsné zábrany na podsadu světlíku

V koncepci odvodnění střech jsme původně uvažovali o provedení mezistřešních žlabů šíře cca 1 m s podélným sklonem 2% k odvodňovacím prvkům a s povlakovou hydroizolací spojitě propojenou s hydroizolací v ploše střechy. Výhodou takového řešení je nezávislost na sklonech odvodňovaných střešních ploch a menší oblast zaplavení střechy v případě ucpání jednoho ze vtoků žlabu. Nevýhodou řešení je výraznější tepelný most v místě žlabu (podélný spád na úkor tloušťky tepelné izolace) a komplikovanější provádění. Nakonec jsme se i po konzultaci s realizační firmou přiklonili k úpravě koncepce s návrhem tzv. rozháněcích klínů. S ohledem na sklon odvodňovaných střešních ploch 20%, vzdálenost vtoků 12 m a požadovaný minimální sklon v úžlabí rozháňky min. 3% geometricky vyšel výsledný sklon rozháněcích klínů z polystyrenu 24% při výšce 20 – 260 mm. Výhodou tohoto řešení oproti mezistřešnímu žlabu je eliminace tepelného mostu, nevýhodou je obtížné kotvení při větších tloušťkách izolantu a větší oblast střechy zaplavená při poruše vtoku, což je třeba zohlednit ve statickém posouzení konstrukce.

Obr. 12 Kladení rozháněcích klínů

Obr. 13 Přechod rovin opatřený spojovacími plechy

Spádové klíny se kladly na již dokončené tepelněizolační vrstvy skladby střech. Přechod střešních rovin na rozháněcí klíny byl následně opatřen spojovacími plechy, které realizační firma nakotvila do podkladního trapézového plechu. Na tyto spojovací plechy byla následně přivařena hydroizolační vrstva z PVC fólie přivedená z plochy střechy, tak aby bylo zajištěno kopírování sklonu střešních rovin /obr. 12,13,16/..

Obr. 12 Kladení rozháněcích klínů

Obr. 13 Přechod rovin opatřený spojovacími plechy

V detailech po obvodu střechy (okap, štíty) je třeba dbát na vzduchotěsné propojení parozábrany střechy se stěnami. To si zhotovitel zprvu neuvědomil a parozábranu položil zároveň s hranou trapézového plechu /obr. 14/. Naštěstí si tento fakt brzy uvědomil a bylo možné provést nápravu. Tepelná izolace z minerálních vláken umožnila dodatečné zpřístupnění parozábrany k provedení dodatečného napojení /obr. 15/.

Konečné provedení střechy po rekonstrukci ilustruje / obr. 16/.

Autor:

Tomáš Vrchota, Technik Atelieru DEK v regionu Tábor, Strakonice, Jindřichův Hradec, Písek

V Atelieru DEK pracuje od roku 2007, mezi oblíbené specializace patří spolehlivé řešení zateplení šikmých střech.

tomas.vrchota@dek-cz.com, +420 739 388 183