Vzdelávacie centrum

Miliónová sanace suterénu rodinného domu

Majitelé rodinného domu poptali u stavební firmy rekonstrukci suterénu svého domu. Suterén byl značně zasažen vlhkostí, podlahy suterénu byly vyduté a poškozené. Stavební firma se nepustila do bezhlavého oceňování výměny podlah a opravy omítek, požadovala posoudit příčiny stavu suterénu a podrobný projekt s odstraněním poruch a jejich příčin ve všech souvislostech. Posudek a projekt majitel domu objednal v Atelieru DEK.

Dům stojí samostatně na pozemku v centrální zástavbě Tuchoměřic v údolí Únětického potoka. Je zděný, má 1 podzemní podlaží, 2 nadzemní podlaží a obývané podkroví. Zastřešen je šikmou střechou. Prostory suterénu jsou užívány jako pracovna a domácí dílna. Ze severní strany domu je pak samostatná místnost skladu zahradnických potřeb. Podlaha suterénu je cca 1,4 m pod úrovní terénu. Suterén je z exteriéru přístupný sníženým vstupem ze západu. Na podlahách dílny je provedená keramická dlažba, v pracovně laminátová plovoucí podlaha. V pracovně je na severní stěně provedená předstěna ze sádrokartonu.

Zděný suterén byl proveden v 2. pol. 20. stol. a původně na něm byla postavena montovaná dřevostavba typu OKAL. V roce 2002 prošel dům kompletní rekonstrukcí, při které byla dřevostavba snesena a na ponechané konstrukci spodní stavby vznikla nová zděná stavba. V roce 2007 byl na tomtéž pozemku v blízkosti původního domu postaven nepodsklepený jednopodlažní rodinný dům, zastřešený šikmou střechou. V roce 2012 byl na obecních pozemcích severně od domu vybudován parčík s jezírkem.

Po dokončení stavby v roce 2002 majitel domu zaznamenal projevy vlhkosti na východní obvodové stěně suterénu. Poté začal čerpat vodu ze studny u východní stěny domu a vlhkostní projevy pomalu vymizely. Po dokončení sousedního domu v roce 2007 se objevila vlhkost na západní stěně suterénu. V červnu 2013 došlo při přívalovém dešti ke vzdutí podlahy a proniknutí vody do suterénu. V květnu 2014, opět při přívalovém dešti, se situace opakovala, do suterénu znovu pronikla voda.

Dům se nachází cca 36 m severně od Únětického potoka tekoucího údolím Tuchoměřic. Potok je veden dlážděným korytem (dno i břehy). Cca 30 m za domem je obecní plocha s jezírkem. Cca 2 m od východní stěny domu je studna. Výškové poměry vodoteče, vodní plochy i studny znázorňuje schéma 1.

Cca 3 m od jihovýchodního rohu domu je kontrolní šachta kanalizace. Během průzkumu bylo ověřeno, že do této kontrolní šachty jsou přímo napojeny dešťové svody ze střechy domu, odvodnění sníženého vstupu do suterénu ze západu, čerpadlo studny a blíže nespecifikovaná část vnitřní splaškové kanalizace domu.

Cca 5 m od domu se nachází nepodsklepený bungalov z roku 2007. Dešťové svody ze šikmé střechy tohoto domu a z pultové střechy nad parkovacím stáním jsou svedeny k patě domu nad vsakovací tělesa z betonových skruží vyplněných štěrkem.

Kopanou sondou při východní obvodové stěně domu bylo zjištěno, že původní hydroizolační povlak spodní stavby je proveden z oxidovaných asfaltových pásů. Hydroizolace byla dle všeho provedena tzv. do vany, jejíž dno je betonové (po obvodu tl. cca 400 mm) a stěny z plných cihel tl. 100 mm. Obvodové stěny suterénu tl. 300 mm byly prováděny následně do zaizolované vany.
Sondou bylo dále zjištěno, že v nedávné době byla minimálně východní stěna vany kolem suterénu obnažena výkopem a došlo k navaření vrstvy modifikovaného asfaltového pásu a pokládce nopové fólie na tuto stěnu z cihel tl. 100 mm.

Sondu jsme provedli i do podlahy suterénu. Poloha nejzřetelnějšího vzdutí podlahy přibližně odpovídala poloze ležaté splaškové kanalizace uložené do pískového obsypu.

Foto /1/ - Objekt od jihu, v pozadí nalevo sousední bungalov.

Foto /2/ - Vstup do suterénu z exteriéru.

Foto /3/ - Stopy bláta na vzduté podlaze po zaplavení na jaře 2014.

Foto /4/ - Projevy vlhkosti na vnitřních stěnách.

Foto /5/ - Parková úprava s jezírkem za domem, v pozadí předmětný dům.

Foto /6/ - Únětický potok před domem.

Foto /7/ - Propustný štěrkový obsyp kolem domu.

Foto /8/ - Vyústění svodu ze střechy sousedního domu nad terénem do vsakovací jímky, v pozadí předmětný starší podsklepený dům.

Foto /9/ - Kopaná sonda u východní stěny.

Foto /10/ - Detail u paty obvodové stěny (sonda).

Foto /11/ - Pohled do kontrolní šachty poblíž jihovýchodního rohu předmětného domu.

Foto /12/ - Pohled do studny u východní stěny předmětného domu.

Foto /13/ - Sonda do podlahy suterénu v místě vzdutí.

Spodní stavba domu je občasně namáhaná tlakovou vodou. Zdrojem tlakové vody jsou zejména atmosférické srážky hromadící se v lokalitě na málo propustných vrstvách zeminy a jen pomalu zasakující k hladině podzemní vody nacházející se blízko pod základovou spárou domu. Voda k suterénu proniká cestou nejmenšího odporu, což jsou především místa v minulosti nakypřená výkopy v obvodu staveb a zásypy výkopů pro rozvody sítí. Spára mezi svislou nopovou fólií a suterénní stěnou není odvodněná, může vodu rozvádět kolem objektu nebo se v ní voda může hromadit.
Hydroizolace spodní stavby ani nosná konstrukce spodní stavby domu není provedena tak, aby zajišťovala ochranu proti pronikání tlakové vody do interiéru. Při návrhu a realizaci konstrukce spodní stavby se zřejmě s namáháním tlakovou vodou neuvažovalo. K namáhání spodní stavby tlakovou vodou přispívá rozvod ležaté kanalizace pod objektem a dodatečně provedená vrstva nopové fólie. Propustnější obsypy, ve kterých je potrubí uloženo, mohou usnadňovat pronikání vody ke konstrukci. To by vysvětlovalo majitelem udávanou polohu výronu vody v červnu 2013 z podlahy cca uprostřed suterénu, tedy přibližně v místech, kde se svislá splašková kanalizace napojuje na ležatý rozvod a prostupuje spodní stavbou konstrukce. Kontrolní šachta kanalizace u jihovýchodního rohu domu, do které je zaústěno i dešťové odpadní potrubí není vodotěsná. Při přívalovém dešti se nejspíš zahltí. Pak voda proniká obsypem potrubí pod objekt. Nezanedbatelným zdrojem vody tlačící se k suterénu může být také 36 m vzdálený Únětický potok v případě, že dojde k naplnění jeho koryta nad výškovou úroveň ve které jsou do něj zaústěna některá potrubí vedoucí od domu. Voda se pak může šířit obsypy potrubí a zásypy výkopů.

Porucha spodní stavby z června 2013 spočívající ve vzdutí podlahy suterénu a zatečení do interiéru má podle všeho vazbu na mimořádný denní srážkový úhrn (22.6.2013) v tomto období. Zatímco ostatní maximální denní srážkové úhrny v období 2004-2014 se dle údajů ze 6,5 km vzdálené amatérské meteorologické stanice ČZU Praha pohybovaly v rozmezí hodnot 21-42 mm, 22.6.2013 dosáhl denní srážkový úhrn hodnoty přes 72 mm.

Na zvýšení množství vody pronikající do zeminy v okolí domu se může podílet i blízké jezírko v obecním parku za domem a také způsob likvidace srážkových vod dopadlých na nový dům. Odvádění vody ze střech sousedního domu vsakem v blízkosti suterénu starší stavby je nevhodné z důvodu velmi malé propustnosti zemin v lokalitě.

Čerpání studny u domu se může, s jistou setrvačností, pozitivně projevit snížením hladiny podzemní vody u domu v obdobích bez špičkových srážek. Nelze očekávat, že čerpáním studny u domu budou eliminovány skokové přítoky vody zasakující zemním prostředím při významných srážkových úhrnech dříve, než začnou působit na spodní stavbu domu.

Nápravná opatření je třeba směřovat k zajištění odolnosti konstrukce spodní stavby proti působení tlakové podzemní vody nebo k omezení tlakového působení vody na konstrukci spodní stavby, případně lze tyto přístupy kombinovat.

Majitel domu se rozhodl pro opatření spočívající v omezení namáhání spodní stavby vodou.
Cílem opatření je minimalizovat množství vody, která namáhá spodní stavbu. Jedná se o nejméně nákladnou možnost s potenciálem zlepšení stávajícího stavu. V této možnosti se neuvažuje s úpravou hydroizolační konstrukce, nelze tedy očekávat vyloučení vlhkostních poruch stavby za všech okolností. Tomu je třeba přizpůsobit využití suterénu.

• snížení hladiny jezírka za domem, s cílem snížit úroveň hladiny podzemní vody v lokalitě,
• vyloučení odvádění dešťových vod ze střech sousedního domu a parkovacího stání vsakem na pozemku s cílem omezit množství vody zasakující u předmětné spodní stavby,
• přeložení ležatého rozvodu odvodnění snížených vstupů do suterénu mimo půdorys domu,
• přeložení kontrolní šachtice v jihovýchodním rohu domu a do ní napojených sítí k hranici pozemku,
• úpravě (znepropustnění) obsypu sítí vedoucích k objektu s cílem omezit množství vody přiváděné obsypem,
• snížení propustnosti povrchu terénu po obvodu stavby,
• vybourání podlah suterénu,
• provedení nové konstrukce dvojité podlahy, jejíž meziprostor bude při zaplavení odčerpáván z nově zřízených jímek,
• provedení systému sanačních omítek stěn s předpokladem pravidelné obnovy v řádu jednotek let,
• provedení systému řízeného větrání suterénu s rekuperací tepla z odpadního vzduchu.

Provedení opravy je zdokumentováno na následujících fotografiích.

Foto /14/ - Otlučení omítek a vybourání podlah suterénu na zeminu, po obvodu stěn zachován přesah původní hydroizolace pro napojení hydroizolace nové.

Foto /15/ - Odstraňovaná skladba podlahy s podkladním betonem a původní hydroizolací.

Foto /16/ - Hloubení sběrné jímky v jedné z místností suterénu, hladina vody cca 40 cm pod úrovní vodorovné hydroizolace. Jímky byly provedeny v 5 místnostech.

Foto /17/ - Nové ležaté potrubí dešťové kanalizace nahrazující původní vedení přerušované několika netěsnými šachtami.

Foto /18/ - Šěrkový podsyp podkladní betonové mazaniny podlahy, v závislosti na srážkách docházelo ke stoupání hladiny v jímkách i v průběhu stavby.

Foto /19/ - Nová podkladní betonová mazanina podlahy, sanační omítky na stěnách suterénu.

Foto /20/ - Natavení vodorovné hydroizolace podlahy z asfaltových pásů na novou podkladní betonovou mazaninu podlahy.

Foto /21/ - Kotel před odpojením, ještě na původní skladbě podlahy.

Foto /22/ - Nopové desky tl. 40 mm vymezující odvodněný meziprostor a betonová mazanina pod lepenou dlažbou.

Foto /23/ - Ukončení podlahy u stěny s větraným soklem, v rohu místnosti odvodňovací jímka.

Foto /24/ - Odvodňovací jímka před osazením čerpadla.

Foto /25/ - Toto kanalizační potrubí svádí vodu ze tří čerpaných jímek

Foto /26/ - Pod stropem suterénu je proveden rozvod větracího potrubí do každé místnosti.

Foto /27/ - Rekuperační jednotka větrání.

Foto /28/ - Rýha kolmá k trase kanalizace určená k vyplnění jílem za účelem přerušení propustného obsypu potrubí přivádějícího vodu k suterénu.

Foto /29/ - Náhrada původního propustného štěrkového zásypu po obvodu domu za betonový okapový chodník.

Foto /30/ - Demolice podlahy před vstupem do suterénu, snížení výškové úrovně vůči vodorovné hydroizolaci v interiéru.

Foto /31/ - Betonová mazanina a nové odvodnění podlahy před vstupem do suterénu.

Foto /32/ - Výškový odskok před prahem dveří do suterénu, před pokládkou venkovní dlažby.

Foto /33/ - Nové zaústění dešťové kanalizace sousedního domu do podzemní retenční jímky, nahrazuje původní štěrková vsakovací tělesa.

Foto /34/ - Retenční jímka pro dešťovou vodu ze střechy sousedního domu, před zakopáním pod parkovací stání. Bezpečnostní přepad je vrchem jímky, proto jsou svody na foto 33 bez lapačů střešních splavenin (jinak by se staly přepadem).

Akceptované riziko provedené opravy spočívá v tom, že nelze vyloučit nastoupání hladiny podzemní vody nad základovou spáru domu při velkých úhrnech srážek. Pokud by k takovému zvýšení hladiny podzemní vody došlo, bude se zaplavení suterénu opakovat, v míře závislé na intenzitě přítoku a výkonu čerpadel v mělkých jímkách. Nedojde však ke vzdutí podlah, vodu ze suterénu bude možno rychleji odčerpat (po snížení hladiny podzemní vody) a tím snížit škody na konstrukcích.

Celkové náklady na provedení opravy ve výše uvedeném rozsahu přesáhly 1 mil. Kč vč. DPH.

Pokud by bylo požadováno zajištění ochrany suterénu před účinky tlakové vody, bylo by nutné výrazně upravit konstrukce suterénu s mnoha riziky pro stabilitu stavby a provést novou odpovídající hydroizolační konstrukci. Dále by muselo být upraveno řešení vstupů do suterénu, aby při zvýšení hladiny podzemní vody nedošlo k proniknutí vody vstupními dveřmi. Opatření by dále vyžadovalo přeložení veškerých rozvodů technických instalací v obvodových stěnách a podlaze stavby a také případných rozvodů v zónách podbourávání vnitřních stěn. To vše by vedlo k nákladům, za které by se možná dal postavit nový domek, do kterého by se dalo přesunout využití původního suterénu. Řešení vedoucí k dodatečné realizaci konstrukcí odolávajících tlaku vody se uplatnila např. v případech popsaných články v DEKTIME Speciál 2007 nebo DEKTIME 03/2008.

Autor:
Ing. Jan Matička, DEK a.s., znalec
jan.maticka@dek-cz.com, +420 731 421 971

Posudek poruchy, projekt vybrané varianty opravy, autorský dozor: Ing. Jan Matička, Ing. Peter Monos.

Realizace opravy: Ing. Pavel Kallmünzer.