Vzdelávacie centrum

Zajímavou, leč dost drahou zkušenost získal jeden stavebník rodinného domu v obci blízko Prahy. Koupil si starší domek ve svahu, u kterého byla připravena základová deska pro zamýšlené rozšíření domu. Na okraji desky ke svahu stála v době koupě domu betonová opěrná zeď. Nový majitel využil základy pro novou přístavbu. Stalo se ale, že jeho představy o dispozici a půdorysných rozměrech přístavby se lišily od představ původního majitele. Podívejme se, jaké to způsobilo komplikace.

Vážení projektanti a architekti,

dovolte mi, abych vám úvodem popřál hodně štěstí v roce 2017, doprovázené mimo jiné profesními úspěchy! Pevně doufám, že námi připravené podklady vás profesně posílí a pomohou vám zefektivnit práci při projektování izolačních konstrukcí. Právě s cílem zjednodušit vaše rozhodování o izolačních konstrukcích jsme připravili řadu pomůcek a inovací.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za zájem o odborné články časopisu DEKTIME, které vám každý měsíc přikládáme k informačním mailům. Na základě ohlasů jsme se rozhodli i v příštím roce zachovat elektronickou podobu článků. Pro rok 2017 je připraveno množství zajímavých témat. Pro představu vám nabízíme upoutávku na první díl seriálu věnovaného některým konstrukcím a technickým systémům Národního divadla. Seriál připravuje náš konzultační technik Josef Kurka na základě podkladů získaných v archivech a od velkých nadšenců z řad odborníků, kteří jsou s budovou Národního divadla spjati profesně. S těmito nadšenci vás seznámíme v jednotlivých dílech seriálu.

Půdy starších domů se v drtivé většině rekonstrukcí mění na obytné prostory. Tato změna využívání prostor pod krovem vyvolává zásadní změny požadavků na krov. Konstrukce krovu nad nevyužívanými půdními prostorami bývají zatíženy především vlastní tíhou krytiny, vlastní tíhou samotného krovu a zatížením od sněhu a větru. Změna ve využívání prostor si ale vyžádá změnu skladby střešních plášťů, čímž dojde k zásadnímu přitížení nosné konstrukce krovu, ke snížení možnosti odtávání sněhové vrstvy, ale především vede k potřebě ztužení celé konstrukce. Dříve tolerované deformace prvků krovu by se u skladeb nad obytným prostorem, kde se uplatní estetické požadavky na kvalitu vnitřních povrchů, projevily prasklinami a trhlinami, mimo jiné v kontaktu střechy s navazujícími konstrukcemi. V takových případech je nutné konstrukce krovu ztužit – zesílit.

Dvouplášťová sedlová střecha školní budovy v Ostravě sklonu cca 8 ° se skládanou krytinou z plechových šablon na plnoplošném dřevěném bednění se dostala do stavu vyžadujícího obnovu hydroizolační funkce. Ostravský konzultační technik Atelieru DEK zdokumentoval realizaci nové krytiny řešené jako povlak z EPDM fólie.

Rodinný dům se nachází ve velmi svažitém terénu. Zadní část 1. nadzemního podlaží v celé výšce přiléhá k terénu /obr. 01/. V přilehlém svahu je klenutý sklípek. Částečně zasahuje až do skalního masivu, jeho klenba je ale shora zasypaná. Suterénní obvodová konstrukce rodinného domu je tvořena zdivem z dutých keramických bloků a sklep je klenutý z plných pálených cihel.

Dlouho očekávaná revize normy ČSN 73 0810 konečně vyšla. Účinnosti nabyla 1. 8. 2016. Nové znění normy přináší řadu změn, které nemůžeme v tomto článku obsáhnout, proto vám doporučujeme revizi normy zakoupit nebo stáhnout na ČSN on-line.

DEKPANEL je masivní dřevěný panel určený pro nosnou konstrukci stěn bytových a občanských staveb. Panely DEKPANEL jsou tvořeny ze tří (případně pěti) vrstev vzájemně kolmo orientovaných prken tl. 27 mm. Vrstvy prken jsou vzájemně propojeny vruty rozmístěnými v pravidelném rastru. Dřevěné masivní panely DEKPANEL se vyrábí v rozměrech až 3,5 m x 12,5 m, což umožňuje vysokou variabilitu řešení staveb.

Mechanicky kotvené hydroizolační povlaky se velmi často používají na střechách rozlehlých objektů skladovacích a výrobních hal nebo obchodních center. Zvláště na těchto rozlehlých objektech, kde je navíc obvykle veliký tlak na cenu, se vyplatí zabývat se optimalizací počtu navržených kotevních prvků.

Umístění tepelné izolace na vnitřní stranu obvodové konstrukce vede ke zvýšenému riziku kondenzace uvnitř konstrukce. Tepelná izolace má zpravidla nižší difuzní odpor než ostatní stavební konstrukce. Vodní pára tedy může skrze tepelnou izolaci snadno proniknout difuzí ke stavební konstrukci s vyšším difuzním odporem, kde je zároveň díky účinku tepelné izolace poměrně nízká teplota a vodní pára tedy může zkondenzovat. Ing. Kupsa, vedoucí specialista společnosti DEKPROJEKT, v článku srovnává několik variant konstrukčního řešení vnitřního zateplení podle několika vybraných kriterií.